VÝROBA PAPÍRU

Nyní se seznámíme s výrobou papíru. Dozvíte se o předchůdcích dnešního papíru, výrobních postupech a také o tom, jak se papír postupně šířil ve světě. Přijďte si vyzkoušet výrobu papíru přímo k nám do Centra řemesel a umění.

 

Před výrobou papíru se mohlo psát na nejrůznější materiály: voskové tabulky, hliněné destičky, listy, lýko, kůru, dřevěné destičky, plátna hedvábí, plátěné knihy, kosti, slonovinu, kámen, kamenné desky.

 

  • Jednou z nejznámějších psacích látek je papyrus, začal se používat před 5 až 6 tisíci lety v Egyptě a Núbii. Vyrábí se tak, že se nařeže stonek třtiny cypeerus papyrus na pruhy, vytáhne se z nich dřeň, pruhy se pokládají do mřížky, slisují se, suší, vyklepávají a nakonec se případně hladí slonovou kostí.
  • Druhou známou psací látkou je pergamen, který se vyrábí hlavně z kůže hovězího dobytka, telat ale i z kůže ovcí nebo koz. Kůže se vylouhuje ve vápenné vodě, přebytek se seškrábe, díry se sešijí, kůže se vypne, nechá se uschnout, bělí se pemzou a nakonec se pemzou hladí.

 

Papír byl vynalezen někdy ve 3. tisíciletí př. n. l. v Číně, kdy byl vyráběn z konopí a až v 1. století př. n. l. se začal papír vyrábět z hedvábných a lněných hadrů. Výroba papíru souvisí s dozníváním užívání papyru, podle legendy vznikl papír podobnější tomu našemu v roce 105 př. n. l., přes Koreu a Japonsko se dostal v 8. stol. k Arabům, mezi 9. a 10. stoletím se dostal v Evropě nejdříve do Španělska, později v 11. stol. už na něj psala celá Evropa. Papír byl sice méně kvalitní než pergamen, nicméně byl mnohem levnější. Proto začal pergamen vytlačovat, až nakonec v 16. století papír převládl (na pergamen byly psány jen významné listiny). Od 16. století se pak začaly objevovat papírny i v českých zemích (Zbraslav, Turnov, Frýdlant, Staré Město pražské).

 

První čínský papír se vyráběl ze lnu, morušovníku, konopí, roztrhaných rybářských sítí, starých hadrů a kůry. Tato směs se namočila do vody, poté se roztloukla kameny na pastu, která se rozetřela na rovnou plochu a nechala se usušit. Později se k drcení směsi začaly používat stoupy. Papír se vyráběl i z jiných surovin jako jsou kopřivy, bavlna, topol, magnólie a různé druhy trav. Nadrcená směs se poté dala do kádě s vodou a nabrala se na síto. Papírovina se pak překlopila na plátno, na to se položilo další plátno a další papír. Ze stohu pláten a papírů se poté vytlačila voda. Plátna i s papíry se rozvěsila na tyče na půdě a nechala se usušit. Po usušení se papíry stáhly z pláten, ořízly se okraje a mohlo se začít psát.

 

Neupravený papír, který obsahuje jen stlačenou a usušenou celulózu, je velmi savý a neposkytuje dobrý povrch pro psaní nebo tisk. Na výrobu kvalitního papíru je potřeba ale také bělení a křídování. Povrch se upravuje pomocí přidání škrobu, což zlepšuje následný tisk na papír. Struktura neupraveného papíru je drsná, a proto se pro dosažení větší hladkosti používají povrchové vrstvy sestávající z latexu nebo jiných pojiv a plnidel, jako jsou kaolin nebo uhličitan vápenatý. Lesklého efektu se dosáhne na konci tiskového procesu lakováním nebo laminováním.

 

U nás v centru řemesel vyrábíme papír ze směsi starého papíru, bavlny a hadrů, vybělených sodou, která napomáhá k rozmělnění vláken. Přijďte si zkusit vyrobit vlastní papír za pomoci našich řemeslníků.