REVEŇ ČEŘITÁ, REBARBORA (RHEUM UNDULATUM L.)

ČELEĎ: RDESNOVITÉ (POLYGONACEAE)

 

PŮVOD: ASIE

 

CHARAKTERISTIKA: Vytrvalá bylina dorůstající výšky až 1,7 m; s velkými, vejčitými listy s výraznou žilnatinou a zvlněným okrajem. Řapík s nevýrazným žlábkem, na vnější straně oblý, květy bílé až červené, tvoří mohutné laty.

 

PĚSTOVÁNÍ: Množí se výsevem na podzim, předpěstované sazenice sázíme na jaře hluboko do půdy.  Semena klíčí poměrně málo, vhodnější  rozmnožování  je dělením trsů nebo odnožemi ze starších rostlin. Vyhovují jí polostinná stanoviště a hluboká humózní půda. Řapíky sklízíme 1x za týden – bočně je vylamujeme.

 

POUŽITÍ: Vnitřní – oddenky se využívají  k úpravě zažívání, přípravě čaje, sirupu a tinktury; kontraindikace u těhotných a kojících žen (obsahuje šťavelan vápenatý). Zevní – použití listů na zábaly při revmatických potížích. Kulinářské využití (mladé řapíky k přípravě koláčů, dortů, nákypů, sladkých polévek, dezertů, kompotů, výrobě šťáv apod.).

 

ZAJÍMAVOST: Reveň prý kdysi divoce rostla na svazích Himalájí, Tibeťané věřili, že její pojídání zlepšuje krev a čistí střeva. Z Tibetu se reveň dostala do povodí Volhy, odkud ji poutníci zvaní „barbaros“ přivezli do Evropy. Po nich pak dostala svůj latinský název Rheum rhabarbarum.