Plevel nebo léčivka?

Také patříte k těm, kteří uvítají v trávníku sedmikrásku nebo pampelišku a v trvalkových záhoncích ponechají jitrocel nebo bršlici? Anebo naopak hlídáte a likvidujete každou rostlinku, která vyroste tam, kde zkrátka „nemá“? Zakrytí půdy rostlinami má pro půdu velký význam, chrání ji před sluncem, jejich kořeny zabraňují vyplavování živin a zlepšují její strukturu. Na záhonech plevelné rostliny nevidíme rádi, ale byla by škoda pronásledovat je ve všech koutech zahrady. Mnohé z nich jsou totiž zároveň léčivými rostlinami a jejich výskyt nám navíc může ledacos prozradit o vlastnostech a stavu naší půdy.

Co je plevel?

Obecná definice označuje jako plevel každou rostlinu, která se na určitém stanovišti vyskytuje proti vůli člověka. Tatáž rostlina, která je pro jednoho postrachem zahrady, tak může být pro jiného vítanou bylinkou, kterou si lze navíc obohatit jídelníček a využít její léčivé účinky. Dříve než se rozhodneme některou rostlinu ze záhonu vytrhnout, určitě se vyplatí dozvědět se o ní trošku více a případně ji uchovat, zpracovat v kuchyni nebo nasušit na nálev.

Co nám plevele prozradí o půdě?

Každá planě rostoucí rostlina se vyskytuje tam, kde má vhodné podmínky. Podle toho, kterým rostlinám se na naší zahradě daří, můžeme odhadnout, jaké jsou na daném místě stanovištní podmínky. Kopřiva dvoudomá, mléč zelinný nebo pryšec kolovratec například poukazují na půdy bohaté dusíkem. Rmen rolní nebo divoká mrkev obecná naopak porostou v půdách na dusík chudých. Violce rolní nebo máku vlčímu se bude dařit ve spíše zásaditých půdách, zatímco heřmánku pravému nebo mátě rolní v půdách spíše kyselých. Úrodné, na humus bohaté půdy přilákají ptačinec žabinec nebo pěťour malokvětý.

Nejčastější plevelné rostliny a jejich možné využití

Jitrocele (Plantago)

Ať už nám na zahradě vyroste jakýkoli ze tří nejčastějších jitrocelů (jitrocel kopinatý, jitrocel větší nebo jitrocel prostřední), můžeme jejich listy přidávat do salátů nebo je nasušit a podávat jako nálev při nachlazení nebo zánětech průdušek. Čistí také krev i trávicí trakt. Štáva z listů navíc zastavuje krvácení drobných poranění a take pomáhá při bodnutí hmyzu, včetně vos a včel. Známá je výroba jitrocelového sirupu používaného proti kašli.

Smetanka lékařská (Taraxacum officinale)

Pampelišku zná snad každý a využít se dá celá – její květy, stonek, listy i kořen. Ten sbíráme na jaře nebo na podzim, listy před rozkvětem i po něm a květy v květnu až červenci. Má celou řadu účinků – povzbuzuje trávicí orgány a látkovou výměnu, zlepšuje funkci žlučníku, jater a slinivky, rozpouští ledvinové kameny a snižuje hladinu cholesterolu. Pokud máme pampelišku přímo na zahrádce, není nic snazšího, než sníst čas od času kousek čerstvé rostliny, povzbudíme tak funkce důležitých orgánů. Lze ji také přidávat do salátů nebo z ní připravit nálev.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Žahavé trichomy kopřivy pozlobí na zahrádce kde koho. Samotná kopřiva ale nabízí tolik možných způsobů využití, že několik exemplářů se na zahrádce určitě ponechat vyplatí. Zjara je výborná na pročištění organismu i výrobu jích a výluhů, kterými lze v průběhu vegetace přilepšit ostatním rostlinám na zahrádce. Její listy působí povzbudivě na všechny fyziologické funkce, podporují například srdeční činnost, krvetvorbu, snižují krevní tlak, čistí krev a stimulují vylučování žluči. Podávat ji lze jako špenát nebo nálev.

Svízel přítula (Galium aparine)

Kdo by neznal lepkavé kuličky svízele? Při pravidelném pletí zahrady se s ním setkal snad každý. Málokdo ale ví, že tuto chytlavou rostlinku lze také využít, a to nejlépe v době květu. Působí jako diuretikum a uvolňuje také křečovité stažení hladkého svalstva. Nálev ze svízele se užívá kromě jiného při zadržování vody v organismu, proti křečím, při epilepsii, nervových chorobách, vodnatelnosti a chudokrevnosti.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Pro svou houževnatost a rychlé rozrůstání je bršlice pro mnohé zahradníky přímo pohromou, pro jiné je výbornou rostlinou do salátů, pomazánek i polévek. Sbírá se oddenek v březnu, září až říjnu a listy před květem, v dubnu až květnu. Bršlice je močopudná a krevčistící, harmonizuje práci střev a tlumí mírné křeče v oblasti břicha. Od středověku se využívala jako bylina proti dně.

Hluchavky (Lamium)

Hluchavky jsou známé svými charakteristickými květy bílé, nachové nebo žluté barvy (hluchavka bílá, hluchavka nachová a hluchavka žlutá). Květy všech druhů lze sbírat, nasušit a připravit uklidňující nálev. V počátku kvetení lze sbírat celou nať. Hluchavka podporuje spánek, posiluje nervy, harmonizuje menstruaci, podporuje látkovou výměnu, ovlivňuje činnost střev a uvolňuje hleny.

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

Snad se ani nechce věřit, že tato drobná skromná rostlinka by na zahradě mohla někomu vadit. Pro ty, kteří ale preferují trávník opravdu jen z trav,  je hned vedle pampelišky plevelem číslo jedna. Díky jejímu malému vzrůstu se jí daří i v krátce sečených trávnících. Květy lze přitom dobře využít pro přípravu nálevu při potížích horních cest dýchacích, při zánětech močových cest nebo u chorob žlučníku, slinivky a štítné žlázy. Květy sedmikrásky můžeme při pobytu na zahradě pojídat klidně čerstvé, získáme tak přiměřenou denní dávku hořčíku v přírodní formě (7 květů/den). Listy lze použít do jarních salátů.

Řebříček obecný (Achilea millefolium)

Rostlinu lidově zvanou myší ocásek nebo žebříček mnozí znají díky jejímu charakteristickému plochému květenství s drobnými bílými nebo narůžovělými kvítky, která hojně zdobí louky, pastviny i okraje cest. Využít můžeme právě květy, které sbíráme před plnými rozvitím. Jejich účinky ocení hlavně ženy, ve formě nálevu jsou používány při ženských nemocech, podporují chuť k jídlu a povzbuzují vylučování žaludečních šťáv. Kvetoucí řebříček lze navíc přidávat do smíšených zákvasů pro jeho posilující účinky.

Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea)

Snadno přehlédnutelná rostlinka s drobnými fialovými kvítky, které se bude dařit na humózních a provlhčených částech zahrady. Má specifickou, nahořklou chuť, která se hodí na okořenění pomazánek, polévek, salátů i vařených brambor. Konzumuje se kvetoucí nať, sušená nebo čerstvá. Popenec má hojivé účinky, zlepšuje trávení a látkovou výměnu. Je protizánětlivý, močopudný, detoxikuje játra a působí proti nadýmání.

Kontryhel žlutozelený (Alchemilla xanthochlora)

Tato bylinka často roste ve vyšších polohách, na vhlčích místech. Její laločnaté listy produkující po ránu kapku rosy zná snad každý. Pokud nám na zahradě vyroste, byla by škoda se jí zbavovat. Z její kvetoucí natě i listů lze totiž připravit chutný čaj, který se, stejně jako řebříček, uplatňuje při léčení typicky ženských obtíží a bolestí spojených s menstruací. Působí dobře na psychiku v klimakteriu a podporuje látkovou výměnu. Pro ženy je vhodný od doby dospívání až po klimakterium.