YZOP LÉKAŘSKÝ HYSSOPUS OFFICINALIS L.

Ysop, Hyssopus officinalis

CHARAKTERISTIKA

Vytrvalý polokeř dorůstající výšky až 1m, se čtyřhrannou větvenou lodyhou, která druhým rokem dřevnatí. Yzop má vstřícné, kopinaté, téměř přisedlé aromatické listy, květy tvoří koncový lichoklas modré, fialové nebo růžové barvy. Kvete od července do srpna.

 

PŮVOD A HISTORIE

Původem ze Středomoří, kde roste zejména na kamenitých a skalnatých místech, vyhovují jí slunná stanoviště a vápenité půdy. Yzop znali již staří Řekové a Hebrejci, kteří jej využívali zejména pro náboženské účely. Svázanými bylinami vymetali chrámy a jiná posvátná místa. Do Evropy se yzop rozšířil díky mnišskému řádu benediktýnů, kteří ho pěstovali v klášterních zahradách. Odtud se dostal jako léčivka do venkovských zahrádek.

 

PĚSTOVÁNÍ

Tuto bylinu lze vysévat v březnu přímo na stanoviště. Dobře bude prospívat v suchých a na živiny chudých půdách s dostatkem vápníku. Díky svým hlubokým kořenům zabraňuje erozi půdy a je vhodný na svahy. Lze jej množit řízkováním. Na jaře jí bude svědčit hlubší řez.

 

POUŽITÍ

Sbírá se kvetoucí nať, která obsahuje silice, třísloviny a hořčiny. Účinky yzopu jsou podobné šalvěji. Využívá se proti pocení, na podporu trávení a chuti k jídlu, proti kašli a astmatických potížím. Má dezinfekční a antibiotické účinky a působí jako mírné tonikum. Yzop (stejně jako šalvěj) se nesmí užívat v těhotenství. Zevně jej lze použít také jako dezinfekční prostředek do koupelí nebo jako kloktadlo při zánětu hrtanu a mandlí. V kuchyni se přidává do masitých pokmů, paštik, k rybám a skopovému a je také důležitou součástí bylinných likérů.

 

OBSAHOVÉ LÁTKY

Flavonoidy, kyselina rozmarýnová, triterpeny (marrubiin), silice – hlavními složkami jsou isopinokamfon, pinokamfon, seskviterpenoidy – beta pinen, limonen, sabinen).

 

CO JSTE MOŽNÁ NEVĚDĚLI

Yzop je medonosná bylina užitečná i na zahrádce – odpuzuje běláska, proto ji vysazujeme v blízkosti záhonů se zelím nebo kapustou. Rodové jméno „Hyssopus“ pochází z řeckého hys – vepř a ops – tvář, pro podobnost květní koruny s prasečím rypákem. Také je možné, že pochází z hebrejského ezob – posvátná bylina.