Objevujeme svět rostlin: Šišák Bajkalský

Šišák Bajkalský

Scutellaria baicalensis Georgi

Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

Charakteristika: vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, vystoupavou až přímou lodyhou, dorůstající výšky 30 – 120 cm. Listy jsou krátce řapíkaté, vstřícné, kopinaté, lysé nebo řídce chlupaté. Květy v jednostranném vrcholovém lichoklasu. Listeny jsou podobné listům, vejčitě kopinaté až kopinaté. Kalich je dvojpyský s nápadným výrůstkem, hustě chlupatý; koruna 2pyská, červenofialová až modrá. Plodem je tvrdka.

Původ a rozšíření: pochází ze Sibiře a Dálného východu, kde roste na suchých, kamenitých a štěrkovitých svazích.

Pěstování: množí se semeny, které vyséváme koncem března, na venkovní stanoviště pak sazeničky přesazujeme v druhé polovině května. Pěstování není náročné, dařit se mu bude na slunném stanovišti, v suché, dobře propustné půdě. Snadno také přezimuje.

Využití: šišák bajkalský je dobře známou léčivku, která je používána především v čínské tradiční medicíně, zejména proti zánětům, horečnatým stavům a při snižování vysokého krevního tlaku. Mezi hlavní obsahové látky patří flavonoidy, steroidní saponiny, třísloviny, glykosid scutellarin, pryskyřice, minerální látky a organické kyseliny. Nejvíce účinných látek je obsaženo v kořeni, používá se však také nať. Rozemletý kořen má žlutou barvu. V současné době je využíván jako antirevmatikum a k léčbě chorob nervového původu. Napomáhá lepšímu spánku a působí na celkové zklidnění. K dostání je ve formě čajů, tinktur nebo tabletek.

Zajímavost: v poslední době se těší oblibě nově vyšlechtěný druh šišáku, šišák vroubkovaný (Scutellaria lateriflora), který se uplatňuje při léčbě akutních nervových stavů.