Máty

Rod Mentha pochází z Evropy, ale máta zdomácněla i v Severní Americe, Austrálii a Japonsku. Pro své léčivé účinky byla pěstována již odedávna, její zbytky byly nalezeny i v egyptských hrobkách datovaných 1 000 let př. Kristem. Jméno máty je odvozeno z řecké mytologie, kde je svázáno se dvěma příběhy. Podle prvního si nymfu Minthé namlouval bůh podsvětí Hádés, ale jeho královna Sefónie začala žárlit a nymfu proměnila v rostlinu. Podle druhého příběhu se do nymfy Minthé zamiloval Pluto, ale když to jeho žárlivou ženu rozzlobilo, proměnil nymfu ve voňavou bylinu.

 

MÁTA Z POHLEDU BOTANIKA

Vytrvalá bylina s hranatými lodyhami, dorůstající výšky až 1,2 m; lodyhy vyrůstají z podzemních či nadzemních plazivých oddenků a jsou lysé, s drobnými papilami nebo častěji porostlé chlupy. Lodyha bývá přímá nebo od báze vystoupavá, převážně rozvětvená a pravidelně olistěná vstřícně vyrůstajícími kopinatými listy, po obvodu drobně zubatými. Květy jsou drobné, oboupohlavné, uspořádané do lichoklasů, koruna je fialové až růžové barvy. Plodem jsou tmavé tvrdky.

 

PĚSTOVÁNÍ

Máty se pěstují snadno, na půdu nejsou náročné, prospívá jim bohatá zálivka. Hojně se šíří podzemními výhonky, pokud ji nechceme nechat volně se rozrůstat, vysadíme ji raději do nádoby nebo dřevěného rámu zasazenédo alespoň 30 cm do země. V předjaří mátu seřízneme a odstraníme zaschlé části výhonů. Druhy máty se snadno vzájemně kříží. Rozmnožují  se nejčastěji řízkováním oddenků na podzim, po pěti letech je vhodné rostliny přesadit na jiné místo.

 

OBSAHOVÉ LÁTKY

Silice s vysokým obsahem mentolu, menton, cineol, amylalkohol a dalších asi 40 složek. Poměr těchto látek je proměnlivý . Dále jsou v nati obsaženy třísloviny, hořčiny a další látky.

 

VYUŽITÍ

Máta je vhodná při žaludečních a zažívacích potížích, působí protikřečově, podporuje chuť k jídlu. Doporučuje se také při nervových bolestech hlavy a při nachlazení. V kombinaci s jinými druhy se používá v kosmetice (masážní krémy a koupelové přísady), pro dentální výrobky (ústní vody), ale i pro výrobu likérů a mátového želé.

 

TIP PRO VÁS

V našich zahradách pěstujeme mimo jiné tyto odrůdy mát:

MÁTA KADEŘAVÁ (MENTHA SPICATA VAR. CRISPA) má slabou kmínovou chuť, produkce hmoty na jednu rostlinu je nižší, dobře se množí a bez problémů přezimuje.

 

MÁTA DLOUHOLISTÁ (MENTHA LONGIFOLIA) se vyznačuje silnou vůní, chuťově horší, produkuje velké množství hmoty, je vhodné jí dodávat pravidelně humus, jinak růst ztrácí na intenzitě.

 

MÁTA X PEPRNÁ (MENTHA PIPERITA) má nejvyšší obsah vonných látek a je u nás nejvíce využívaná. Špatně se množí a také hůř přezimuje (nesnáší holomrazy). Výnos hmoty je nižší, výborně chutná.

 

MÁTA MAROCKÁ (MENTHA SPICATA VAR. MOROCCAN) se dobře rozmnožuje dělením a řízkováním. Má specifickou vůni, je vhodná do koktejlů mojito.

 

MÁTA ŠVÝCARSKÁ (MENTHA SPICATA VAR. SWISS) se pěstuje bez problémů, obsah vonných látek je nižší.

 

MÁTA JABLEČNÁ (MENTHA SUOAVEOLENS) je ojínělá, má chloupkatý list a aroma připomínající jablka. U nás je málo využívaná, produkuje velké množství hmoty; je mrazuvzdorná.