MATEŘÍDOUŠKY A TYMIÁNY

 

MATEŘÍDOUŠKA VE VERŠÍCH

Kdo by neznal drobné kvítky voňavé mateřídoušky, která roste na slunných a suchých místech na mezích, okrajích cest nebo na kamenitých svazích. Tato poléhavá rostlinka, původem ze střední a jižní Evropy, se často stávala inspirací básníků, jako byl napříkald K. J. Erben nebo J. Seifert:

Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateřídouškou nazvaly…”

(K. J. Erben, z básně Kytice)

Je tak nízká, lidí po ní chodí,
čím ji více šlapou, tím víc voní,
cvrčkům, kteří lidem nevěří,
hlídá někdy prahy u dveří…”

( J. Seifert, z básně Mateřídouška)

 

Také klasik české literatury Karel Čapek ve své knize Zahradníkův rok píše o mateřídouškách v kapitole o zahradníkově alpinuskalce a následně tento druh zaznamenává v popisce o „divoké floře železniční“, která roste na železničních náspech. Čapkovy potřehy můžeme doplnit také o starý herbář profesora Františka Dlouhého, kde o mateřídoušce najdeme následující:

 

Thymus serpyllum L./ Mateřídouška položená – lidově označená jako chodec nebo žadovník se nachází na výslunných návrších, mezích nebo trávnících a pěstuje se podobně jako levandule nebo majorán. Sbíráme kvetoucí rostlinu v červnu nebo červenci a sušíme ve stínu. Odvar pijeme při slabém zažívání, křečových a žaludečních obtížích a čmýře. Vody mateřídouškové užívá se po 1-2 lžících při kolice a větrech a lýkem mateřídouškovým, připraveným z lihu a oleje douškového natírají se údy stížené reumatismem a obrnou. Nejčastěji upotřebuje se mateřídoušky na rozptylující a posilující náčinky a bylinné pytlíčky, také do koupelí, zvláště pro slabé, krtičnaté nebo křivicí (anglickou nemocí) stižené děti. Odvarem omývají se pohmožděniny. Thymián (Thymus vulgaris) roste v jižní Evropě planě, u nás se pěstuje v zahrádkách jako kuchyňské koření. Ze silné vonné natě připravuje se odvar, jenž dobře účinkuje při křečích žaludečních a slabosti zažívacích ústrojí, povzbuzuje trávení. Silice (olej) tymiánová smíšená s lýkem rozmarýnovým vtírá se do kůže při křečích žaludečních. Tolik exkurze do historie s herbářem profesora Dlouhého.

 

MATEŘÍDOUŠKA (Thymus serphyllum L)

Je od tymiánu (Thymus hortensis) zcela přesně odlišena svým názvem v angličtině. Wild Thyme vyjadřuje výskyt této rostliny: divoce rostoucí. Latinský název serpens (tedy had) velmi dobře popisuje celou rostlinu – jinými slovy – plazivá (odborně pokryvná) bylina.

 

Mateřídoušky jsou velmi rozmanité. Jedná se o aromatické trvalky, 10 až 40 cm vysoké. Jejich rozmnožování je ideální tzv. odkopky během vegetace. Jednoduše řečeno: nebojte se tento druh mateřídoušky „roztrhat“. Položte jej na plochy, které chcete postupně pokrýt, zasypte rostlinu jemně zeminou a doslova pošlapte. Po dobu zakořeňování udržujte záhon vlhký a poté přidejte trpělivost a čas, než se trsy spojí (odborně dojde k tzv. zapojení porostu). Na jaře a na podzim se mateřídouška rozmnožuje řízkováním.

 

Obsahové látky : silice – zejména thymol, karvakrol, cymen a řada dalších terpenů a seskviterpenů, hořčinu serpyllin, dále třísloviny a flavonoidy.

 

Využití: odvar z kvetoucí natě je vhodný při křečích a proti nadýmání, esenciální olej pak jako antiseptikum (používá se jako součást ústních vod, desinfekčních vod a kosmetických přípravků). Ideální pokryvná rostlina ve slunných zahradách.

 

 

TYMIÁN (Thymus vulgaris L.)

Jedna z nejpoužívanějších kulinářských bylin středozemní kuchyně. Řecké slovo thymon znamená odvahu, a proto nejen pro své antiseptické vlastnosti byl tymián součástí koupelí římských i řeckých vojáků. Egypťané využívali antiseptické a konzervační účinky tymiánu při balzamování.

 

Jde o aromatický polokeř s dřevitými stonky, 10 až 30 cm vysoký. Kvete během léta bílými až světle nafialovělými květy (lichoklas složený z lichopřeslenů). Rozmnožuje se semeny nebo dělením rostlin na jaře. Řízkováním koncem jara, počátkem léta.

 

Obsahové látky: silice – především tymol, cymol, karvakrol, pinén, linalol, borneol a cineol, dále obsahuje až 10 procent tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny a flavonidové kyseliny.

 

Využití: kvetoucí sušená nať je součástí čajů – dýchací obtíže, žaludeční obtíže a křeče žaludku. Esenciální olej je součástí kosmetických přípravků. Silice však může dráždivě působit na pokožku, proto je nutné vyšší ředění s rostlinnými oleji nebo základním masťovým krémem. Tymián je nedílnou součástí středozemní kuchyně jako koření vhodné k nakládání mas, výrobě sýrů, při uzení ryb, apod.

 

 

 

Tip pro vás

Přijedete-li do zahrad v Ostré, při vstupu do klášterní zahrady Botanicus se před vámi objeví čtrnáct vyvýšených záhonů s latinskými názvy Thymus, jejichž pěstováním se u nás v Ostré několik let zabýváme. Pokud si v zahradnictví nebo v květinářství budete vybírat mateřídoušku nebo tymián na svou zahradu, bude mi potěšením předat vám poznatky při pěstování následujících druhů v našich zahradách v Polabské nížině.

 

THYMUS POLEGIOIDES „FOXLEY“: silně omrzá, ale dobře regeneruje, má bíle panašovaný list a vůni klasického tymiánu, málo kvete.

 

THYMUS SERP. PSEUDOLANUGINOSUS: přezimuje dobře, v zahuštěném porostu přes léto trpí houbovými chorobami, ale dobře regeneruje, kvete tmavě růžově, vůně tymiánu, nezahuštěné porosty.

 

THYMUS PRAECOX – ALBIFLORUS: květ bílý, vůně tymiánová, choulostivá k houbovým chorobám, hůře regeneruje, nezahuštěné porosty.

 

THYMUS CITRIODORUS ARCHEPS GOLD: vůně tymiánu se slabě citronovým nádechem, nenáročný na půdu, ale v těžších půdách lépe roste, bujně rostoucí, přezimuje dobře, netrpí chorobami.

 

THYMUS GREEPING LEMON: vůně citrónová, silně omrzá, ale dobře regeneruje, chorobami netrpí, lehčí půdy.

 

THYMUS GOLDEN: omrzá jen při silných zimách, houbovými chorobami netrpí, vůně tymiánová.

 

THYMUS VULG. „SILVER POSIE“: keřovitý, bíle panašovaný list, vůně tymiánu, silně omrzá až vymrzá, špatně regeneruje (u nás živoří).

 

THYMUS VULGARIS: bezproblémový klasický tymián

 

 THYMUS SERP. „DOONE VALLEY“ : citronová vůně, citlivý na mráz, hůře regeneruje, list zelenožlutý.

 

THYMUS SERPYLLUM „MINIMUS“: trpí silně houbovými chorobami, udržovat nezahuštěný porost, květ růžový, kompaktní s drobnými lístky, pouze dekorativní, není vhodný pro kulinářské využití.

 

THYMUS SERP. LONGICAULIS: bujně rostoucí, netrpí, nenáročná, květ růžový, rychle zahušťuje prostor, vůně lehce citrónová.

 

THYMUS SERP. „ALBUM“ : květ bílý, trpí houbovými chorobami, přezimuje dobře, kobercová, nízko při zemi.

 

THYMUS SERP. „PINK CHINTZ“ : houbovými chorobami trpí málo, ale pokud je má, tak špatně regeneruje, pomalu se rozrůstá, slabě voní.

 

THYMUS SERP. COCCINEUS: nenáročný, dobře přezimuje

 

Máte-li doma starý kamenný chodník nebo prasklé obrubníky, osázejte je mateřídouškou, vytvoří koberec (viz obrázek z naší zahrady nalevo). A naopak: malý živý plůtek z tymiánu vám může posloužit jako dělící plocha v záhonech, nebo vytvoří obrazce pro tzv. uzlové zahrady. O tom někdy příště.