Levandule

LEVANDULE LÉKAŘSKÁ

(Lavandula angustifolia Mill.)

 

Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)

Charakteristika: aromatická, hustě větvená vytrvalá bylina s čárkovitými, podvinutými, stříbřitě šedými, plstnatými listy; dorůstající výšky až 1 metru. Kvete počátkem léta drobnými, fialovými, růžovými, bílými či modrými květy uspořádanými do lichopřeslenů.

Původ: středomoří

Historie: Levandule patří mezi prastaré byliny. Pro svou jemnou vůni a zklidňující účinky se přidávala do koupelí již ve starověku. Později se stala součástí kosmetických přípravků, např. mýdel, kolínských vod a parfémů. Známé byly i její baktericidní účinky, kterých využívali hojně naši předci v oblasti Středozemního moře a Orientu, když spalovali levandulové snítky u lůžek nemocných. Květy se zdobily podlahy domů a kostelů. Matthioli považoval levanduli za univerzální lék při nervových onemocněních.

Pěstování: Semena levandule se vysévají na jaře do skleníku. Množí se bylinnými řízky na jaře a dřevnatými řízky na podzim. Vyhovuje jí slunné stanoviště s dobře propustnou písčitou půdou.

Použití: Využívají se květy a nať, sběr probíhá na počátku kvetení, kdy má bylina nejvíce obsahových látek, tedy v červnu až srpnu. Vnitřně se levandule používá ve formě nálevu při bolestech hlavy, při stavech úzkosti a zažívacích obtížích.
Zevní použití je ve formě esenciálního oleje, který se přidává do krémů a koupelových směsí. Krémy pomáhají při revmatických bolestech, štípnutí hmyzem a velmi dobře hojí popáleniny. Voda z květů je tonikem na problematickou pokožku a působí antisepticky na akné. Levandulová silice je také oblíbená v aromaterapii, má jemnou, lehce květinovou vůni, zklidňuje při nervovém napětí a depresi, pomáhá navodit klidný spánek. Známé je také využití levandule v kuchyni – květy se přidávají k ochucení džemů, octů, cukroví a k provensálskému dušenému masu. Jako koření se silně kořenitou hořkou chutí je oblíbená zejména ve francouzské, italské a španělské kuchyni.

Zajímavost: Levandule odpuzuje hmyz, proto se někdy v domácnostech používá proti molům. Do šatníku vložíte sušené snítky, které nejenže prádlo ochrání, ale i příjemně provoní.

 

Pro ty z vás, kteří milují jemně fialovou krásu levandulových květů a rádi se na malou chvíli přenesou do středomoří, odkud tato oblíbená aromatická rostlina pochází, je návštěva této části našich zahrad přímo ideální. Levanduli pěstujeme na téměř hektarové ploše a její produkční plochu najdete v zadní části našich zahrad v návaznosti na Arboretum.

Levandule je trvalka z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a dnes existuje velké množství různých odrůd levandulí, které byly vyšlechtěny z původního druhu levandule lékařské (Lavandula officinalis L.). Tyto odrůdy se liší barvou květu, listů, výškou i obsahem silic. Levandule je významná nejen pro své léčivé (zejména zklidňující) účinky, ale také pro svůj osobitý vzhled, jímž krášlí mnohé zahradní i krajinné výsadby.

 

Pěstování

Levandule je nenáročná bylina, které se daří v propustné, nejlépe písčité a na živiny chudé půdě. Vyhovuje jí slunné stanoviště s přímým sluncem po celý den. Čím více slunečních paprsků na rostlinu přes den dopadá, tím aromatičtější budou její květy. Levandule nemá ráda přílišné zavlažování, preferuje sušší půdu.

Semena levandule se vysévají na jaře do skleníku. Množí se na jaře bylinnými řízky o délce asi 7 až 10 cm. Množit ji lze i kořenovými řízky na podzim, kdy se část kořenů uloží těsně pod povrch, kde pak vytváří nové výhony. Na jaře je dobré seříznout starší rostliny na třetinu délky, podpoříme tak jejich růst a větvení.

 

Sběr

Levanduli začínáme sklízet koncem června, kdy je přibližně polovina květů v klásku otevřená, a samotná sklizeň trvá asi 15 dní. Sběr se provádí za slunného počasí, kvalitní dlouhé stonky seřezáváme spolu s květenstvím a sušené je využíváme k přípravě různých květinových aranžmá a svazků k prodeji. Trsy určené k sušení zavěšujeme ve větrané místnosti květem dolů. Kratší, volně rostoucí květy pak zpracováváme a vyrábíme z nich extrakty, které jsou součástí řady levandulových kosmetických výrobků, jako je například tekuté mýdlo, masážní olej, pleťový krém, sprchový gel, levandulová mast nebo šampon.

 

Levandule a její léčivé účinky

Rostlina je kromě své nenapodobitelné vůně vyhledávaná i pro své léčivé účinky. Odedávna je využívaná jako antiseptikum a také sedativum. Vnitřně se používá ve formě nálevu při bolestech hlavy, při stavech úzkosti a zažívacích obtížích.
Zevní použití je ve formě esenciálního oleje, který se přidává do krémů a koupelových směsí. Krémy pomáhají při revmatických bolestech, štípnutí hmyzem a velmi dobře hojí popáleniny. Voda z květů je tonikem na problematickou pokožku a působí antisepticky na akné. Levandulová silice je také oblíbená v aromaterapii, má jemnou, lehce květinovou vůni, zklidňuje při nervovém napětí a depresi a pomáhá navodit klidný spánek. Známé je také využití levandule v kuchyni – květy se přidávají k ochucení džemů, octů, cukroví a k provensálskému dušenému masu. Jako koření se silně kořenitou hořkou chutí je oblíbená zejména ve francouzské, italské a španělské kuchyni.

 

VÍTE, ŽE…

 

  • Název levandule je odvozen od latinského slova “lavare”, tj. omývat, mýt se. Již staří Římané ji totiž používali k provonění vody v lázni.
  • Levandule odpuzuje hmyz, proto se někdy v domácnostech používá proti molům. Do šatníku vložíte sušené snítky, které nejenže prádlo ochrání, ale i příjemně provoní.
  • Mezi lidovými názvy pro levanduli najdete výrazy jako je třeba špikrnát, devandule, lavendel nebo dulenka.
  • Levandulová koupel zlepšuje krevní oběh a celkově povzbuzuje organismus.
  • Díky svým nádherným květům je levandule inspirací pro básníky, hudebníky i malíře.
  • Velmi oblíbená byla levandule v Anglii za vlády královny Viktorie, která si levandulí, a to jak v čerstvém stavu, tak i sušenou, zdobila své obydlí.